V kraji vína a krásné přírody

Delší dobu jsme si s Šimonem říkali, že by to chtělo něco podniknout. Pro oba z nás je focení největší hobby, a tak bylo jasné, že to bude muset být něco s foťákem. A když už máme oba ty prázdniny, co takhle podniknout přesnoční výlet? Koneckonců, prázdniny jsou pro takové dobrodružství ten nejlepší čas…

Na domluvu nám stačilo asi 15 minut :-). Vytipovali jsme si na mapě pár míst v rozumné dojezdové vzdálenosti od Brna a za chvíli jsme měli jasno.

Další den už jsme odpoledne seděli v autobuse do Mikulova. Dorazili jsme v pozdním odpoledni, když Mikulov postupně začalo zalévat světlo podvečerního slunce. Vyrazili jsme po okraji města na Svatý kopeček, kde jsme se chvíli kochali výhledem. Našim cílem byla Stolová hora, kam jsme se po Sv. kopečku vydali. Po cestě jsme se několikrát zastavovali na focení momentek všeho možného. Mrkněte na galerii níže. Potkali jsme ještě Kočičí skálu, na první pohled nevýrazný brdek u silnice. Když jsme ale vyšplhali nahoru, naskytl se nám opravdu působivý výhled do krajiny. Viděli jsme hlavně vinice, ty byly široko daleko všude. V zapadajícím slunci byl ten pohled vážně kouzelný… Směrem na jih byl taky vidět Sv. kopeček, z kterého jsme zrovna sešli. A na severu byl vidět náš cíl, Stolová hora.

Večer na Stolové hoře

Dorazili jsme k rozcestníku pod kopcem, když se slunce dostávalo k obzoru. Z celého tripu mám fotky z téhle chvíle asi úplně nejradši. Poslední sluneční paprsky jemně prosvítaly skrz klasy a trávy ve svahu hory a vrhaly na všechno typické oranžové světlo. Tuhle scénu trumfnul už jen vycházející měsíc nad Novými Mlýny a holčička s tatínkem, která ležela uvelebená na vrcholu hory kousek před námi a se svoji baterkou vytvořila moc zajímavou dlouhou expozici. Mrkněte na Šimonův instagram, udělal několik vážně povedených fotek. Tu nejdelší fotil 15 minut… Už se těším, až ji na svém IG zveřejní.

Vtipné to bylo ráno, kdy jsme chtěli vyfotit východ slunce. Když budík ve 4 zazvonil, říkali jsme si: „Ještě 5 minut…“ Hádejte, jak to dopadlo. Vzbudili jsme se nakonec po 6. Myslím, že to ale nevadilo. Aspoň máme o důvod víc se do toho krásného kraje zase vrátit.

Po příjemné snídani na vrcholu jsme sešli ze Stolové hory do nejbližší vesnice. Přišli jsme na zastávku, ze které nám měl jet za 10 min bus domů. Kontroloval jsem zběžně jízdní řády a zarazilo mě, že všechny autobusy jely do Hustopeče, nebo Mikulova, ale žádný do Brna. Nepříjemně ve mě hrklo. Došlo mi, že správná zastávka je ještě o kilometr dál. Vycházkovou chůzí je to ok, ale s batohem s celtou a vším možným bylo naše tempo docela útrpné a vypadalo to s námi bledě. Naštěstí nám zastavila dobrosrdečná místní paní, která zrovna jela do práce a svezla nás až k zastávce. To byl rozhodně jeden z highlightů výletu.

Sečteno podtrženo? Stálo to za to, naprosto. Doufám, že zase něco brzy podnikneme. Zatím dospíme probdělou noc, kdy jsme místo spaní radši fotili vycházející hvězdy. Třeba nám výlet příště vyjde i s východem :-).

2 komentáře

Leave a Reply

David Vávra +420 739 124 412 david@photovavra.cz